V českých budovách je velký potenciál pro energetické úspory

27. 9. 2017

Společnost ENESA z ČEZ ESCO vlastníkům budov pomáhá najít možné úspory. Pomocí nových technologií dokáže snížit celkové náklady až o polovinu. Investici do modernizace pak majitelé splácí firmě přímo z úspor. „Úspory našim klientům garantujeme. Pokud bychom se nedostali na úsporu, kterou slíbíme, klientovi rozdíl doplácíme,“ říká v rozhovoru šéf společnosti ENESA Ivo Slavotínek, který je rovněž předsedou Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) ČR .

 

Kolik se v Česku takzvaných EPC projektů uskutečnilo a za kolika z nich stojí vaše společnost?

Celkově jsou to již stovky budov. Jeden projekt jich přitom může zahrnovat více objektů. Například města často vypisují zakázky na balíky budov. Někdy tak jde o jednu budovu a někdy také o deset. V současnosti máme asi dvě stě objektů, které spravujeme a ve kterých navrhujeme úspory. Funguje to tak, že po počáteční investiční fázi energetickou správu budovy převezmeme, na vše dohlížíme a přicházíme i s dalšími vylepšeními, aby byl efekt maximální. Klient pak splácí vstupní investici přímo z námi garantovaných úspor.

Kdo patří mezi vaše klienty?

Převážně je to veřejný sektor, který tvoří zhruba 70 procent našich zakázek. Nejčastěji jde o města, obce a kraje. Přibližně 30 procent pak připadá na soukromý sektor.

U jakých budov nejčastěji hledáte úspory?

Nejčastěji pracujeme se školami, i když nejsou energeticky až tak náročné. Dáno je to tím, že škol je obecně hodně. Děláme také nemocnice, kulturní domy, plavecké stadiony, sportoviště, zimní stadiony či třeba domovy důchodců. Mezi naše velké projekty patří například Národní divadlo, pražské Kongresové centrum, úspory jsme také zajišťovali pro budovu Rudolfina. Naše energetické služby se dají použít pro jakoukoliv budovu, která má v hospodaření s energiemi rezervy.

O kolik jste schopni snížit spotřebu?

Rozsah je opravdu velmi široký. Někdy se úspora pohybuje okolo pěti až deseti procent. Dosáhli jsme ale i úspor okolo čtyřiceti až padesáti procent. Například Národnímu divadlu jsme uspořili polovinu spotřeby zemního plynu. Záleží vždy na konkrétní budově - jak moc je zanedbané energetické hospodářství a jak se o ní kdo stará. Lidský faktor hraje obrovskou roli.

Stalo se vám už někdy, že jste u některého projektu garantovaných úspor nedosáhli?

Ano, stalo. V takovém případě doplácíme, kolik jsme slíbili. Také se následně snažíme zavést další opatření, abychom se na garantovanou částku dostali. Smlouva mezi námi a vlastníkem objektu je nastavena tak, aby motivovala k co největším úsporám obě strany. Když se propadneme pod garantovanou úsporou, nediskutujeme a doplácíme, když se dostaneme nad ní, tak naopak dostáváme určitou prémii, která je pro nás zajímavá a proto se snažíme ušetřit co nejvíce. Takže ano, stalo se nám, že jsme u některých projektů nedosáhli garantovaných úspor okamžitě, ale až třeba po roce, poté co jsme provedli další úpravy.

Jak dlouho vám obvykle klienti úspory, které zajistíte, splácí?

Je to relativně dlouhá doba. Standardní délka smlouvy se pohybuje mezi osmi až dvanácti lety. My na začátku do budovy investujeme a klient následně platí v podstatě to, co ho do té doby stála spotřeba objektu. Část peněz již ale neplatí za spotřebu ale nám za naše služby. Ve chvíli, kdy smlouva skončí a on nám doplatí požadovanou částku, se pro klienty dostavuje ten maximální efekt a už platí pouze to, co objekt spotřebuje.

Můžete uvést příklad, kolik u některého projektu činila investice do úspor a jakých úspor se dosáhlo?

Například u pražského Kongresového centra činila investice zhruba 125 milionů korun a ročně by se díky tomu mělo uspořit přes 20 milionů korun. Udělali jsme tam poměrně významný zásah do technologií. Ty hrají klíčovou roli. Jsme dnes schopni o budovách díky moderním technologiím shromaždit velké množství dat, pomocí moderních softwarů je analyzovat a následně díky tomu tyto objekty efektivněji provozovat. Budovy se snažíme spravovat podle toho, jak jsou v reálném čase využívané, a podle toho, jak se v nich pohybují lidé. Například u Národního divadla jsme využili rezervační systém, který nám pomohl získat informace o tom, kdy probíhají divadelní zkoušky a podle toho nastavit vytápění v daných částech divadla. Velkou roli hraje také počasí, které zásadně ovlivňuje naši práci s daným objektem.

Do jaké míry se v tomto ohledu o budovu stará počítat a do jaké míry člověk?

Snažíme se co nejvíce věcí automatizovat. Když ale nastane nestandardní situace, tak nastoupí náš tým energetických manažerů a vše vyřeší. Snaha eliminovat lidskou obsluhu je ale velká.

Kde vidíte u českých budov největší potenciál úspor?

Největší potenciál vidím v řízení budov. Systémy měření a regulace dnes často u řady objektů nejsou dobře nastaveny. Úkolem nás v ENESA je vyladit tyto budovy pomocí energetického managementu tak, aby odpovídaly skutečným požadavkům lidí a abychom z nich dostali maximum.

Jak se chcete dál rozšiřovat? Máte nastavenou hranici, kolik budov takto můžete spravovat?

Hranici žádnou nemáme, naopak máme stejně jako ostatní naši kolegové ze skupiny ČEZ ESCO ambiciózní plány. Celé ČEZ ESCO stojí na energetických službách pro firmy a veřejný sektor na klíč. Chceme dál pokračovat a portfolio rozšiřovat. Chtěli bychom také rozšířit naše služby. To znamená nedělat pouze projekty, které se zaplatí z úspor, ale i rekonstrukce objektů u kterých budeme opět určitým způsobem garantovat výsledek. I v případě nových služeb, o kterých nyní přemýšlíme, chceme stavět náš byznys právě na systému garancí.

Proč se vám zatím nedaří dělat více projektů přímo pro stát?

Se státem je to zatím složité. Například i kvůli zákonu o rozpočtových pravidlech. Ten říká, že organizační složky státu, které jsou financovány z rozpočtu státu - například policie, armáda, věznice, soudy - nemohou přijímat žádný řekněme externí dluh. A jelikož naše energetické služby se splácí, tak už je to určitá forma závazku a je to problém. Pak jsou tu státní příspěvkové organice, mezi které patří například divadla a ty taková omezení nemají. Právě zde už jsme několik projektů dělali. Na jejich příkladu se snažíme přesvědčit stát, že energetické služby s garantovanými úsporami jsou dobrou cestou, jak ušetřit.

Více o projektech EPC naleznete zde.

 

ENESA a.s., člen ČEZ ESCO

Největší česká společnost poskytující výhradně energetické služby (zvl. metodou Energy Performance Contracting, EPC) včetně energetického managementu v ČR. Za 12 let své existence zavedla energeticky úsporná opatření ve 203 objektech. Při celkové investici přesahující 1 miliardu Kč ušetřily zákazníkům její projekty na provozních nákladech přes 800 mil. Kč. V roce 2016 byly realizovány energeticky úsporné projekty metodou EPC v objektech v majetku města Jablonce nad Nisou a v Kongresovém centru Praha. V předchozím roce pak v Rudolfinu, v Ateliérech ND, v nemocnicích ve Svidníku, Žiaru nad Hronom a Trebišově a ve strojírenském podniku BUZULUK Komárov. Od roku 2015 je společnost součástí ČEZ ESCO ze Skupiny ČEZ.

 

O ČEZ ESCO:  

ČEZ ESCO (Energy Service Company) komplexně pokrývá energetické potřeby firem, obcí a institucí všech velikostí, zajišťuje dodávky komodit, energetické audity a energetické poradenství, externí dodávky tepla a elektřiny, outsourcing provozu zákazníkových elektrických zařízení nebo výstavbu kogeneračních jednotek a instalací fotovoltaických elektráren. Do ČEZ ESCO patří firmy AZ KLIMA, ČEZ Bytové domy, ČEZ Energetické služby, ČEZ ENERGO, ČEZ LDS, ČEZ Solární, ENESA a EVČ.

Více na: www.cezesco.cz